Před pár dny jsem narazil na nový film Leonarda DiCapria „Before the flood“, s českým dabingem pod názvem „Je s námi konec?“ Film velmi civilizovaným a poutavým způsobem upozorňuje na některé ničivé dopady lidských aktivit na náš domov – planetu Zemi. Je to pro mne citlivé téma – zastavit člověkem vedenou demolici Země považuji za hlavní úkol naší doby, pokud si máme jako lidstvo zvýšit šance na dlouhodobé přežití. Při sledování filmu mi však nesedělo jakým jednoznačným způsobem je dovozováno, že lidské aktivity způsobují globální oteplování. A nezbývalo mi, než se smát, když mi bylo s vážnou tváří servírováno, že bych měl raději jíst kuřata než hovězí, protože jednou z příčin globálního oteplování je říhání krav chovaných na farmách…
Shodou okolností před pár dny vyhrál americké prezidentské volby Donald Trump. Jeden z jeho volebních slibů je odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu z loňského roku. Takže se v příštích měsících můžeme těšit na mediální bitvu mezi „zastánci“ a „odpůrci“ globálního oteplování.
Jak jsem psal výše, budoucnost Země je pro mne emotivní záležitost a tak jsem si chtěl pro sebe vyjasnit, jak to tedy s tím globálním oteplováním a vlivem člověka na něj je. Abych jako uvědomělý obyvatel naší planety zaujmul pozici na správné straně barikády :-).
Strávil jsem hodiny na internetu, kdy jsem vyhledával data a informace k tomuto tématu – primárně na stránkách v angličtině, v češtině toho tolik dostupného není. A k čemu jsem došel?
Došel jsem k tomu, že bohužel jako u většiny témat řešených v médiích, účastníkům těchto mediálních bitev asi ani tak moc nejde o podstatu věci, ale o prosazení svého názoru. Můžeme se jenom domnívat, zda příčinou je ješitnost, snaha o dosažení finančního prospěchu „jejich“ zájmových skupin a nebo absence zdravého „selského rozumu“.
Našel jsem spousty grafů a článků, které dokládají, že se globální teplota zvyšuje. Našel jsem stejné množství příspěvků, které dokládají, že se klima na Zemi ochlazuje. Co mne zarazilo byl fakt, že obě strany pracovaly s relativně krátkými časovými úseky, na kterých svá tvrzení dokládaly. Někdy to byly roky, v lepším případě desítky let a ve výjimečných případech století. Ale co to jsou desítky let v historii naší země? Vždyť víme, že klima se na Zemi během její mnoha tisícileté historie změnilo mnohokrát a to razantně. Určitě si řada z nás pamatuje hlášku z oblíbeného večerníčku Mach a Šebestová: „Hm, to víte, doba ledová, je doba ledová“ :-). Takže dokládat změnami teplot v průběhu pár let globální oteplování nebo ochlazování mi přijde úsměvné. A nebo spíše smutné…
Ze všech těch stovek názorů a článků mne nejvíce zaujaly výsledky vrtů do ledovců v Antarktidě a v Grónsku. Na vzorcích ledu z velkých hloubek vědci dokázali zrekonstruovat klimatické podmínky, které v dané oblasti vládly 420 000 let zpět v případě vrtů v Antarktidě a 105 000 let zpět v Grónsku. Osobně považuji 420 000 let za dostatečně dlouhou dobu na to, abychom viděli trendy ve vývoji globálního klimatu. A jak to tedy vypadá?
Graf zachycuje změny globální teploty za posledních 420 000 let. Data byla získáná z vrtů do ledovce Vostok v Antaktidě. Na grafu jasně vidíme čtyři doby ledové a pět dob meziledových. Co mne překvapilo je pravidelnost s jakou se teplota historicky měnila – období vyšší a nižší teploty se pravidelně střídají. Dodnes se vědecké názory různí v tom, co vlastně pokles a růst teplot způsobilo. Červený čtverec vpravo nahoře zachycuje dnešní dobu. Tady je detail:
Modrý graf znázorňuje vývoj teploty za posledních 11 000 let na základě dat z vrtu do ledovce v Gronsku. Spodní červený graf zobrazuje množství CO2 v atmosféře za stejné časové období. Bohužel vrty v Grónsku i Antarktidě potvrdily, že historicky je v současné době nejvyšší množství obsah CO2 v atmosféře.
Myslím, že především první graf hovoří jasnou řečí. Pokud by vás zajímaly detailnější informace, klikněte na odkazy, které uvádím níže.
A jak jsem si tedy otázku globálního oteplování pro sebe uzavřel? Takto:
– Ke změnám globálního klimatu dochází v pravidelných cyklech i bez vlivu lidské činnosti a musíme na to být připraveni.
– Z dlouhodobé perspektivy (století a tisíciletí) nás čeká globální ochlazení. Je otázka jak rychle k němu dojde. Data z vrtů dokazují, že se v minulosti klima radikálně ochladilo i během pouhých deseti let. Některé zdroje uvádějí, že se může razantně ochladit už mezi roky 2040 – 50. Stejně tak se ale ještě 100 let nemusí nic stát.
– Předtím, než se nám ochladí, tak může teplota ještě znatelně stoupat. A opět je dnes nemožné přesně říct, jak dlouho se bude ještě oteplovat a na kolik stupňů.
– Nevím, zda je možné prokazatelně dokázat, že lidská aktivita, resp. spotřeba fosilních paliv je příčinou globálního oteplování.
Ve světle výše uvedeného nezbývá, než se divit, když si otevřete Pařížskou dohodu o klimatu schválenou hlavami 195 států světa v prosinci 2015. Jako základní dlouhodobý cíl této dohody je udržet globální zvýšení teploty maximálně o 2 stupně oproti teplotě před světovým průmyslovým rozmachem. Fakt by mne zajímalo, jak to chtějí udělat, když z historických dat je zřejmé, že klima se v minulosti změnilo i o více než 10 stupňů bez vlivu lidské činnosti??
V dohodě se předpokládá, že se snížení globální teploty docílí významným globálním snížením emisí. Toto je samozřejmě cíl, který je správný a zasluhuje si jednoznačnou podporu. Pokud se podaří celosvětově emise snížit, tak si příroda oddychne a významně celé Zemi pomůžeme. Ale je velmi málo pravděpodobné, že snížení emisí povede ke snížení globální průměrné teploty.
Proto považuji odsouhlasení této dohody v tomto znění za chybu. Proč si to myslím?
– Jsem přesvědčený, že je nutné se k naší planetě chovat citlivěji, jinak si ji nenávratně poškodíme nebo úplně zničíme.
– Vliv člověka a spotřeby fosilních paliv na globální oteplování je diskutabilní. Ale dlouhodobý negativní vliv člověka na Zemi je zřejmý, napáchali jsme a stále pácháme na našem životním prostředí ohromné škody. A proto je třeba co nejrychleji hledat cesty, jak negativní dopady lidských činností na životní protředí eliminovat.
– Bohužel existuje mnoho zájmových skupin, kterým je úplně jedno, co se s naší planetou děje. Hlavně když vydělávají více a více peněz a mají moc. Bohužel to vypadá, že Donald Trump je reprezentantem těchto skupin.
– Mnoho energie, úsilí a politického kapitálu bylo investováno do schválení a propagace Pařížské dohody o klimatu. Ačkoliv je záměr snížit globálně emise správný, dohoda si klade jako hlavní cíl něco, co je v realitě mimo lidskou kontrolu – změny globální teploty. A toto se může obrátit proti všem, kteří mají reálný zájem úroveň znečištění snižovat a Zemi pomoct.
– S Donaldem Trumpem v čele USA, bude pro ty skupiny, kterým by snižování emisí snížilo zisky, relativně jednoduché dohodu sestřelit. Věřím, že dokáží úspěšně masově odkomunikovat stejný závěr, ke kterému jsem došel já – tj. že vývoj globální teploty není reálně pod lidskou kontrolou a tudíž jeden z hlavních cílů Pařížské dohody je nesmysl. Tím shodí celou dohodu a nebudou zavázani ke snižování emisí – vesele budou kvůli svým ziskům naší planetu drancovat dál. Navíc díky nesmyslnosti cíle dohody zesměšní a zdiskreditují celé ekologické hnutí – prosadit jakékoliv nové účinné globální opatření k ochraně životního prostředí bude mnohem těžší.
Skutečně nechápu, proč se jako hlavní důvod pro snižování emisí zvolilo právě globální oteplování. Emise páchají tolik jiných škod na našem životním prostředí, které jsou zřejmé a neoddiskutovatelné – proč se tato dohoda uzavřela kvůli klimatu a ne kvůli těmto jiným škodám? Kdyby se postavila na faktech, které lze reálně doložit a změřit ( a jejich celá řada – zhoršení kvality ovzduší, zničená krajina, otrávené moře atd.), tak nehrozí, že ji její odpůrci tak snadno sestřelí. Ach jo…
Na závěr ještě jednu poznámku. Po prostudování všech těch materiálů a uvědomnění si, že se nám může velmi rychle globálně ochladit, se ze mne stal skeptik k tzv. „obnovitelným zdrojům energie“, dnes reprezentovaných především větrnými elektrárnami a solárními panely. Určitě je to pro některé účely vhodný zdroj energie, ale nelze na nich postavit dlouhodobou energetickou strategii. Pokud se ochladí a většinu roku bude vše pod sněhem, a když ne pod sněhem tak bude pršet (takto to dle výzkumů v době ledové vypadalo), tak si se solárními panely na střeše pod sněhem moc energie nevyrobíme… Fosilní paliva samozřejmě dlouhodobým řešením také nejsou, takže bude třeba vymyslet něco jiného. Ale nesmíme dopustit, abychom se stali většinově závislí pouze na větru a slunečním svitu.
Odkazy:
https://ec.europa.eu/clima/policies/international/negotiations/paris/index_en.htm
http://svetvedy.cz/zijeme-v-dobe-meziledove/
http://www.conserve-energy-future.com/15-current-environmental-problems.php
http://planetearthherald.com/top-10-environmental-issues/
http://www.iceandclimate.nbi.ku.dk/research/drill_analysing/history_drilling/central_ice_cores/
http://escholarship.org/uc/item/7rx4413n#page-1
https://engineering.purdue.edu/Stratigraphy/charts/chart.html
http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Modra_nikoli-zelena-planeta-Vaclav_Klaus.pdf
A mnoho dalších, stačí chvíli googlit.
Krasny blog!
Btw – kdyz jsem se na Singularity University ptal na spojitost CO2 a teploty, rekli mi, ze tam uplne vsichni veri, ze to je pravda. Ja porad nevim 🙂
Vymyslime v zime nejake spolecne dobrodruzstvi?
P
>
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj Peťo,
pokud vycházím z těch dat co jsem našel, tak souvislost mezi CO2 a teplotou je, mrkni na ty grafy co jsem vykopíroval do článku – je tam vidět, že pohyb teploty ovlivňoval úroveň CO2 v atmosféře. V některých článcích na webu i probíhala debata, zda zvýšené CO2 je důsledek oteplení a nebo obráceně. Těžko říct, ale když se podíváš např. 7 000 let zpět, tak teplota byla výrazně vyšší než dnes, ale množství CO2 výrazně nižší…
A v zimě něco podnikneme 🙂
J.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jiri,
pekne, strucne , vystizne a naprosty souhlas.
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi pěkně sepsané, stejný názor zastávám už několik let.
To se mi líbíTo se mi líbí