Napříč Dánskem

V Dánsku jsem nikdy nebyl. Nepočítám pár přestupů na kodaňském letišti. To není Dánsko, to je mezinárodní letiště, které se prakticky ničím neliší od ostatních mezinárodních letišť. Nuda. Dánsko není nuda. Dánsko voní mořem. Opravdickým mořem a ze dvou stran. Co mne překvapilo, že Dánsko je také žluté moře. Zlatá zvlněná krajina, probuzená větrem, obtěžkaná zrnem, vlnící se v letním slunci. Začaly žně, na uzounké cestě se vyhýbáme obřím traktorům s ještě většími valníky.

Jedeme do Hirtshalsu, přístavu na severním výběžku Dánska. Zítra ráno se nalodíme na trajekt a ve čtvrtek ráno bychom měli být na Islandu.

Vyrazili jsme včera  odpoledne z Prahy a po dálnici přefrčeli Německo. Chtěli jsme mít dnes více času na Dánsko. A jsem rád. Sjeli jsme z dálnice k moři.

Mimo městečka se nechá autem po šotolinových cestách zajet prakticky až do vody. A nikde nikdo.

U městeček jsou nádherné dlouhé písečné pláže, na kterých je sem tam skupinka lidí. Pár odvážlivců se i koupe – zkoušíme vodu – mezi odvážlivce se nezařadíme. Ale jinak zde vládne atmosféra letního přímořského letoviska – směs domorodců a cizinců, všichni opálení a v klidu. Neuspěchanost. Klid. Vše je tu tak akorát – příjemných 25 stupňů, profukuje větřík, na svých koutech cítím, že sluníčko pěkně opaluje. Tak akorát lidí – ani moc, aby mne to otravovalo, ani málo, aby si člověk připadal sám a ztracený.

Jeden můj známý má manželku Dánku. A každé léto dva měsíce úřaduje z Dánska – nerozuměl jsem mu – proč na léto jezdit zrovna do Dánska?? Už mu rozumím.

Poklidná zdejší atmosféra mi připomíná portugalské pobřeží mimo sezónu.

Jsme v Hirtshalsu, po dlouhé době jsem v kempu. Je to luxus – stan máme na střeše auta, takže se připravit na spaní a ráno se zbalit, je otázka pár minut. Čisté sprchy a toalety. Opět klid – nikdo neřve, nehlučí. Významné procento osazenstva kempu činí off road auta se stanem na střeše – předpokládám, že ráno se opět všichni sejdeme ve frontě na trajekt na Island.

Při večeři v místní restauraci se nestačíme divit – divíme se cenám jídla, cenám piva a i tomu, že nám servírka odmítla natočit kohoutkovou do sklenic. Prý to nesmí, máme si koupit vodu v lahvi. Tak si radši dáme to pivo.

Sedl jsem si večer s počítačem na vyvýšené místo – pode mnou je kemp a za ním do moře zapadá slunce. Dívám se na Horu Osudu namalovanou na obloze – na západě jsou mraky, za kterými prosvítá na několika místech rudé slunce –  žhavá láva, která stéká po úbočích mraků. Frodo a prsten, úžasný příběh…

Přemýšlím, kde se Bůh inspiroval – inspirují ho při západech slunce vulkány a nebo byl vznik sopek inspirován západy slunce? Je to jedno, netrav čas nesmyslnými otázkami a užij si tu nádheru, dokud tu jsi…

Hirtshals, 21.7.2014

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s