Pověsit krumpáč na auto a hurá na Island!

Při první návštěvě Islandu loni v létě jsem pochopil, že je to země off-roadu zaslíbená. Prašné cesty, brody řek, lávová pole, úžasná příroda, síť tábořišť – super. Nadšení ochladlo po zkouknutí cen půjčovného za auta – jsem zvyklý na Toyotu Landcruiser, tak si ji půjčím tady – uff, cca 2 000 eur za týden… Tudy cesta nevede. A tak se zrodil plán, který letos realizuji – vyrazím na Island vlastním autem.

Mám pár let starou Toyotu Landcruiser, je to úžasné auto – na silnici komfortní limuzína, která projede skoro cokoliv. A prý je super v terénu, ale to jsem zatím moc nevyzkoušel. Kromě pár cest do lesa na Vysočině (kde jsem naposledy jel s dědou traktorem před 30 lety), jsem off road schopnosti moc neotestoval.

Takže hurá na Island!

Udělal jsem pár úprav – namontoval chobot (šnorchl – zvýšené sání), protože je tam dost brodů. Přidal ochranu motoru a převodovky zespodu auta – přece jenom obzvláště ve vodě, může člověk za něco chytit. A koupil nové pneu – po několika týdnech přemýšlení zda koupit all terrain pneu a nebo skutečné terénní pneu, jsem se rozhodl pro pořádné terénní – Cooper Discoverer STT. Sice to bude asi hlučnější na silnici a s vyšší spotřebou, ale měly by přece jenom lépe zabírat. Pořádné pneu jsem považoval za důležité, zejména při absenci uzávěrky zadního diferenciálu (mám ji jen mezinápravovou).  Váhal jsem, zda koupit i 5. pneu na rezervu – moje váhání ukončila inspekce uchycení rezervy pod autem – s touto pneu by se mi tam rezerva nevešla. A vymýšlet jiné místo na rezervu, když na střeše bude stan, se mi už nechtělo (zase by to byla další investice). Tím terénní úpravy skončily.

A teď ještě vybavení s sebou – vyprošťovací lano s úchyty, lopata (kterou jsem nakonec zapomněl doma – ale máme cepín! :-)), knoty na nouzové opravení díry v pneu, kompresor a na poslední chvíli do auta hozené tři krátké tlusté kousky fošen a dva silné jutové  pytle (které lze např. naplnit kamením a hodit pod kola). A je to. S takto upraveným a vybaveným autem jsem si na našich silnicích připadal jak drsňák.

Tento článek píši při čekání v autě před naloděním na trajekt. Rozhlížím se kolem sebe a vkrádá se otázka, zda jsem úpravy a vybavení auta nepodcenil.

Kolem mne je neuvěřitelná sbírka off roadových vehiklů z celé Evropy. Přes vyšperkované Defendery, staré Landcruisery, Patroly až po upravené terénní náklaďáky s obludně velkými obytnými nástavbami místo korby. Naprostá většina z nich má německé SPZ.

Většina aut je ověšena profi off roadovým vybavením – všemožné zvedáky, vyprošťovací podložky, minimálně dvě rezervní kola, krumpáče!?, lopaty, kanystry atd. Vypadají fakt drsně!

Můj Landcruiser najednou vypadá jako uhlazené civilní auto, které se vydává někam, kam nepatří. Kdybych na Islandu už dvakrát nebyl a trochu to tam neznal, tak bych začal propadat panice. A ještě ta zapomenutá lopata!

Mám pocit, že většina aut kolem nás je trochu „overkill“ pro to, co nás na Islandu čeká. Stejně se tam smí jezdit jen po vyznačených cestách ( to je kvůli ochraně přírody  a je to tvrdě sledované – přistižený hříšník se kromě pokuty už nemusí na Island nikdy podívat) a věřím, že při zachování rozvahy a trochu zdravého rozumu to v pohodě všechno dáme.  Jenom z toho brodění ledovcových řek mám respekt. Tak uvidíme co budu psát po pár dnech :-).

Hirtshals, 22.7.2014

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s